Saláty z Černíkovic jdou v Praze na dračku, jsou totiž bio

Zelenina  od pěstitele  potěšila spotřebitele v hlavním městě. Saláty, které právě Miloš Kurka sklízí v zahradě v Černíkovicích, jako jeden z mála zelinářů přivezl uplynulý týden do Prahy na přehlídku domácí certifikované ekologické produkce. Ta se pod názvem Biostyl každoročně koná v dubnu u příležitosti festivalu Evolution na pražském Výstavišti Holešovice.

O ekologicky vypěstovanou zeleninu stoupá zájem. „Lidé si začali uvědomovat, že chemický mix, který leckdy nevědomky konzumují, netřeba navíc ještě kořenit zbytky látek, které se používají při pěstování rostlin v konvenčním zemědělství,“ říká pěstitel Miloš Kurka. O tom, že v naší zelenině zbytky chemie, nejčastěji pesticidů, jsou, informovala právě na Biostylu v odborné přednášce v rámci bloku věnovanému ekologickému zemědělství Marie Suchanová z Vysoké školy chemicko-technologické. Příznačně nazvaná přednáška Chemický koktejl z pole na vašem stole upozornila na fakt, že v roce 2014 při rozborech zeleniny, které při výzkumech VŠCHT dělala, obsahovalo 45% vzorků zeleniny více než jedno reziduum pesticidu, v 16 % případů obsahovaly sledované vzorky čtyři a více reziduí. I taková zelenina je tedy „nezávadná“ a běžně ke koupi. Pouze 35% z celkového množství zkoumaných vzorků bylo bez nálezu zbytkové chemie. „V systému ekologického zemědělství nejde však pouze o potraviny, ale zejména o uchování zdravé půdy, která díky tomto hospodaření neztrácí svou úrodnost,“ upozorňuje na další aspekt Kateřina Čapounová z České technologické platformy pro ekologické zemědělství.

Ekologičtí zemědělci, jako je třeba Miloš Kurka, kteří pesticidy ani chemická hnojiva nepoužívají, dodávají na trh čím dál žádanější zboží. Podle poslední zprávy o trhu s biopotravinami v ČR, kterou vypracoval Ústav zemědělské ekonomiky a informací, lidé za bioprodukty v roce 2013 utratili téměř 2 miliardy korun, což představuje nárůst o 9,5 % v porovnání s rokem 2012.

Obchodníci se shodují, že zájem o bio stoupá zejména ve městech. A zdaleka nejde jen o výrobky se značkou biozebry v supermarketech. Lidé si hojněji začínají předplácet úrodu na celou sezonu u pěstitelů v systému tzv. komunitou podporovaného zemědělství. Miloš Kurka tímto způsobem dodává svým zákazníkům až čtyři desítky bedýnek zeleniny týdně. Mimo to však nabízí možnost nákupu široké škály  - až dvacet druhů zeleniny, kterou pěstuje přímo ve dvoře. „Krátký obchodní řetězec je finančně výhodný pro obě strany. Díky tomu zákazník neplatí za bioprodukty přemrštěnou cenu, kterou si mnohdy obchodníci za bio troufají říct, a sedlák dostane za svou ruční práci spravedlivě zaplaceno,“ dodává Kateřina Nesrstová, manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců. První skupina KPZ, která začala své zemědělce podporovat, vznikla v České republice před sedmi lety. Přímý prodej ze dvora je další možností, která po období zapomnění, znovu ožívá. 

(Připraveno pro Rychnovský deník)